Eeeee it’s a Ferrari

O víkendu jsme s přítelkyní navštívili muzeum Ferrari v italské Modeně a Maranellu. A i když nejsem až takový fanda této značky, jakmile se přede mnou objevilo 288 GTO, byl jsem úplně hotovej. 🙂

Museo Enzo Ferrari Modena

Náš výlet začal v Modeně, kde je muzeum Enza Ferrariho. Zajímavostí je, že krom staré výrobní haly, ve které je expozice významných modelů značky a motorů, je zde i nová moderní hala, kterou navrhl český architekt Jan Kaplický. Fotku budovy jsem si vypůjčil z internetu, zbytek jsem nafotil přímo na místě.

První část expozice nám představila 5 historicky důležitých vozů. Já jsem nejvíc koukal po Ferrari F40, pro mě jeden z nejoblíbenějších modelů této značky.

V další části výstavy jsem obdivoval asi 20 vystavených motorů, které byly rozřazeny do kategorií V8, V12 a Turbo. Možnost prozkoumat zblízka tyto technické skvosty dávající výkon v rozmezí 350-800 koňských sil je pro někoho jako jsem já totální pecka. K vidění byl také motor z Ferrari 125S z roku 1947, 12-válcový motor o objemu 1,497 litru a výkonu 87 kW. Něco v dnešní době naprosto nevídané.

Druhá budova, do které jsme zavítali má obrovskou halu, kde je vystaveno zhruba 20 modelů značky napříč celou historií až po moderní současné vozy Ferrari. Než jsme však stihli začít zkoumat všechna auta detailně, v hale se zhaslo a na celou stěnu této impozantní stavby začali promítat krásný dokument o tom, jak se Enzo Ferrari stal z malého kluka jedním z nejvýznamějších lidí automobilového průmyslu 20. století. Skoro mi až slza ukápla. 🙂

Můj zrak upoutalo Ferrari 288 GTO, které stálo uprostřed spodní části expozice. Legendární auto vyráběné v letech 1984-87 má pro mě neskutečného ducha. Do garáže se mi asi nikdy nedostane, neb poslední vydražený kousek změnil majitele za cca 3 mil. USD. 😀

Museo Ferrari Maranello

Druhá zastávka tohoto dne byla ve městě Maranello, kde je druhá část muzea, je zde podstatně více modelů k vidění, mají zde i expozici starých závodních aut (to mě ale až tak nebere).

Po příchodu jsme měli možnost vidět, jak vypadá hliníkový skelet moderního Ferrari v porovnáním s jiným modelem o cca půl století starším. To by bylo dost zajímavé, kdyby hned ve vedlejší místnosti nestála trojice F40, F50 a GTO. Byl jsem jak u vytržení.

V další místnosti jsme mohli pozorovat modely na špici nabídky. Enzo, LaFerrari a FXKK. Moc pěkně nasvícená místnost, kde jsem se docela fotograficky vyblbnul, škoda těch lidí, co se pořád motali do záběru.

Následovala místnost, kde nám ukázali, jak moc si můžeme své Ferrari doslova nechat ušít na míru. Počínaje výběrem barvy laku, čalouněním, prošíváním, barvou bezpečnostních pásů, you name it. Posledním vystaveným kouskem v téhle části je speciální limitka Ferrari P80/C.

V dolním patře muzea jsme koukli na pár závodních speciálů a mě padla čelist, když jsem viděl všechny poháry konstruktérů, které Ferrari vyhrálo. Klobouček.

Úplně na závěr jsme mrkni ještě na několik závodních Ferrari z 50. let minulého století. No a tím jsme celou exkurzi zakončili. Na parkovišti jsme ještě potkali asi 10 Lotusů Elise, kteří zde měli sraz a vyrazili zpátky k domovu. 🙂

Závěrem musím určitě doporučit návštěvu muzea všem milovníkům automobilové historie, osobně jsem byl ale víc nadšen z muzea Lamborghini, které sídli v nedaleké Sant’agatě.